Smlouva z Bredy (1667)

Bredská smlouva (1667)
Mír z Bredy
Téma	smlouva o míru s Anglií, Nizozemskem, Francií, Královstvím Dánska a Norska
Data
Podepsáno	31. července 1667
Místo podepsání	Breda, Nizozemsko
Strany
Signatáři	Karel II. Stuart, Anglie Nizozemsko Ludvík XIV., Francie Frederik III. Dánský, Království Dánska a Norska
Obsah
Cíl	ukončení obchodních válek
Důsledky	posílení postavení Nizozemska

Smlouva z Bredy (1667), často označovaná jako mír z Bredy, byla smlouva podepsaná v nizozemské provincii Severní Brabantsko dne 31. července 1667. Skládala se ze tří samostatných smluv mezi Anglií a jejími soupeři v druhé anglo-nizozemské válce, kterými byli Spojené provincie nizozemské, Francie a Království Dánska a Norska. Součástí byla také samostatná anglo-nizozemská obchodní dohoda.

Jednání probíhala od konce roku 1666, ale postupovala pomalu. Každá z rozvaděných stran se pokoušela získat pro sebe co nejvíce výhod. Scéna se změnila po francouzské invazi do Španělského Nizozemí, známé jako Devoluční válka, kterou Nizozemsko považovalo za vážné nebezpečí. Anglie byla neustálým válčením už také unavena a finančně vyčerpána. Rozčarování přinesla také asi nejdrtivější a nejpotupnější porážka Anglie v historii Royal Navy, nizozemský útok na královské loděnice, známý jako Nájezd na Medway v červnu 1667.

Vztah mezi Anglií a Spojenými provinciemi nizozemskými byl v roce 1667 ovládán obchodní rivalitou. Smlouva toto napětí zcela neukončila, ale rivalita se výrazně snížila a uvolnila se cesta k trojité obchodní alianci z roku 1668 mezi Spojenými provinciemi nizozemskými, Anglií a Švédskem. Krátká mezihra, Třetí anglo-nizozemská válka z let 1672 až 1674 byla začátkem spojenectví mezi Nizozemskem a Anglií, jež trvalo celé další století.